Panna Maria je tady pro každého z nás. Úkolem nás redemptoristů je, abychom svým životem přijali Marii jako tu, která nám pomáhá přijmout Ježíše, zamilovat si ho mocí Ducha svatého jako svého Spasitele, Boha, bratra a skrze něj přijmout odpouštějící lásku nebeského Otce. A pak touto zkušeností setkání s Marií, která nám ustavičně pomáhá, povzbuzovat druhé k odvaze prosit Marii zvláště v situacích, které jsou lidsky beznadějné.
Panna Maria ve své mateřské lásce se sklání ke každému z nás. Svým neposkvrněným srdcem vnímá všechno, co prožíváme, nad čím uvažujeme, k čemu se rozhodujeme a jaký život vedeme. Ona se na náš život dívá z pozice věčnosti. Dívá se s mateřskou starostlivostí a péčí. Touží po pokoji našeho srdce, který se skrývá v milujícím vztahu k našemu Ježíši – Vykupiteli.
Ona je Matkou každému z nás. Nedělá výjimky. A především se ujímá těch, kteří jsou už jakoby ztraceni. S naléhavou prosbou se utíká ke svému Synu, aby dal ještě možnost obrácení těm, kteří jsou z lidského pohledu ztraceni a bez zábran se ženou způsobem svého života do věčného zatracení. Ona je připravena pomáhat k obrácení těm, kteří touží po životě s Bohem, ale ještě se nerozhodli na cestu změny svého života. Maria, Matka ustavičné pomoci, se sklání ke každému z nás. Vnímá také běžné lidské strádání, trápení, starosti, obavy, úzkosti, smutky a deprese, ve kterých se někdy ocitáme, nebo v nich „ustavičně“ žijeme, topíme se v nich a často nevíme, kudy kam.
K Marii můžeme volat v jakékoli nouzi, ona jako naše dobrá Matka nás slyší. Ona je věrná. Věrnosti se učila od svého Syna, svou věrnost Boží lásce zpečetila pod křížem. Na vlastní oči, do hloubi svého probodeného srdce, vnímala utrpení, umírání a smrt svého Syna na kříži. Pochopila Boží lásku a přijala ji. Ona nás učí v těžkostech a bolestech vnímat utrpení Božího Syna v nás. Ona stojí také pod naším křížem a její srdce je probodeno našimi bolestmi a tichými výkřiky našeho srdce.
Proto se k ní můžeme utíkat v tom všem, co nás chce oddálit od Boha, co nás chce svést na nesprávnou cestu. Můžeme k ní volat i v úzkosti naší hříšnosti, vždyť ona jako ustavičná pomocnice, je útočištěm nás hříšníků. Ona má moc nás přivést ke Kristu.
K této dobré Matce, která nás miluje neodvolatelnou láskou, se můžeme utíkat v tom všem, co tvoří náš život.
Když Marii budeme prosit s vírou, ona nám svou mocnou záštitou u svého Syna všechno vyprosí. Pán Ježíš rád vyhoví své Matce, která jeho Otci řekla své „ano“ ve všech okolnostech života.
S velkou důvěrou se tedy před obrazem Panny Marie ustavičné pomoci pomodleme ohledně záležitostí, které nám leží na srdci. Můžeme to Marii říci vlastními slovy nebo si pomoci třeba i touto mariánskou modlitbou:
Nebeská Matko, s velkou důvěrou dnes přicházím před tvůj svatý obraz prosit o tvou pomoc. Nespoléhám se na své zásluhy a dobré skutky, ale jedině na nekonečné zásluhy Pána Ježíše a tvou, ničím nenahraditelnou mateřskou lásku.
Ty, Matko, ses dívala na rány našeho Vykupitele a na jeho drahocennou krev za mě prolévanou. Tvůj umírající Syn mi dal za Matku tebe. Nejsi snad pro mě Ustavičnou pomocnicí, jak si tě ctím na tomto obraze? Matko ustavičné pomoci, vroucně tě proto prosím pro bolesti a smrt tvého Božského Syna, pro nevýslovné utrpení tvého srdce, vypros mi u Syna té milosti, po které teď tak velmi toužím a kterou nutně potřebuji … (možnost předložit Marii své osobní prosby za sebe i své drahé)
Nejdražší Matko, ty víš, jak mi touží dát Ježíš, můj Spasitel, všechno ovoce vykoupení. Ty víš, že tyto poklady byly vloženy do tvých rukou, abys mi je rozdělovala. S důvěrou proto od tebe očekávám, Matko nejmilejší, že mě i nyní vyslyšíš a budu s radostí oslavovat tvé milosrdenství po celou věčnost. Amen.
Zdroj
Príbuzné články:
Matčina ruka (Stanislav Přibil)
